Sledujte aktuální dění v Pasáži Lucerna. Vždy čerstvé zásoby aktualit pro vás připravuje Prokop Havel.


Doporučujeme

Křest knihy Radky Denemarkové: Hodiny z olova

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Nakladatelství Host a Galerie paláce Lucerna srdečně zvou na uvedení knihy RADKA DENEMARKOVÁ: HODINY Z OLOVA. Ve středu 9. ledna 2019.

Úvodní slovo Miroslav Balaštík (nakladatelství Host). Knihu pokřtí Ivan M. Havel, Ester a Jan Denemarkovi.

Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, americká studentka kaligrafie a řada dalších hrdinů a jejich rodinných traumat. Krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí, ale nejsou schopni si svou situaci přiznat. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout.

K dramatickému zlomu nedochází pouze v jejich soukromých příbězích, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a nastupuje éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jen je důležité sledovat znamení.

Spěje-li stát či rodina k prosperitě, musí tu být nějaká příznivá znamení. Spěje-li stát či rodina k záhubě, musí tu být nějaká neblahá znamení.

 

RADKA DENEMARKOVÁ (1968)  

Spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka, dramaturgyně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (germanistika a bohemistika), roku 1997 získala doktorát (dizertační práce z literární teorie: Sémiotická problematika dramatizací. Intersémiotický  překlad na příkladech českých dramatizací 20. století. Problém intertextuality); v roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně, v roce 2010 v rakouském Grazu, v roce 2011 na ostrově Usedom (hotel Ahlbecker Hof, součást Ceny německých literárních kritiků), roce 2015 v Krems an der Donau. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala (2009 – 2014) tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého, od roku 2004 spisovatelka na volné noze. Publikovala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000), je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (Dopis zmizelému, Torst, 2003), románů A já pořád kdo to tluče (Petrov, 2005), Peníze od Hitlera (Host, 2006), rozsáhlého dokumentárního románu Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (Host, 2008), dvojrománu Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí (Host, 2011), románu Příspěvek k dějinám radosti (Host, 2014); v roce 2010 uvedlo pražské Švandovo divadlo dramatizaci románuPeníze od Hitlera, v témže roce měla v Divadle Na zábradlí světovou premiéru její divadelní hra Spací vady (knižně Akropolis, 2012); je spoluautorkou scénáře k celovečernímu filmu MY2 (knižně Mladá fronta, 2014); překládá z němčiny studie, divadelní hry (Bertolt Brecht, Elizabeth Hauptmannová, Roland Schimmelpfennig, David Gieselmann, Fritz Kater,Thomas Bernhard, Franz Xaver Kroetz ad.), prózu (Michael Stavarič, Josef Hasslinger, Herta Müller, Ilija Trojanow ad.); scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných osobnostech;  články, recenze a studie publikuje česky například v Souvislostech, Tvaru, České literatuře, Hospodářských novinách, Lidových novinách, Respektu a německy v Die Weltu (např. soubor esejů Das seelenlose Land, 2010). Nominována byla na Cenu Alfréda Radoka 2003 za dramaturgický počin uvedením Náměstí hrdinůThomase Bernharda, v roce 2007 získal její román Peníze od Hitlera cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku, polské vydání bylo nominováno na cenu Angelus (2009), za německé obdržela cenu literárních kritiků Usedomskou literární cenu (Usedomer Literaturpreis 2011, laudatio: Hellmuth Karasek) a Cenu Georga Dehia (Georg-Dehio-Buchpreis 2012: laudatio: Andreas Kossert), nominována ne švédskou cenu ve Stockholmu 2017 (short-list); románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla  byla 2009 oceněna cenou Magnesia Litera za nejlepší publicistickou knihu roku a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého; za překlad Rozhoupaného dechu (Atemschaukel) nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové získala v roce 2011 cenu Magnesia Litera za překlad roku, dvojromán Kobold byl nominován na Cenu Josefa Škvoreckého, román Příspěvek k dějinám radosti na cenu Česká kniha 2015; její texty byly dosud přeloženy do 22 jazyků; spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xi Zhiyuanem a německým filozofem Wolframem Tschiche (politické vzdělávání studentů středních škol v Německu); každý rok vede tvůrčí psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME; byla opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu (Lipsko, Frankfurt nad Mohanem, Berlín, Hamburk, Stuttgart, Bayreuth), USA (New York), Švýcarsku (Curych, Basilej), Rakousku (Vídeň, Linec, Graz), Nizozemí (Rotterdam), Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii a mnoha dalších zemích. Grazer Stadtschreiberin 2017/2018. Má syna Jana (1995) a dceru Ester (2000). Žije v Praze.

Štěpánská 61|116 02 Praha 1|www.lucerna.cz|lucerna@lucerna.cz|tel.: +420 224 224 537