Připravujeme: Rudolf Lukeš - filmové návrhy

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923–1976), který se i navzdory vynucenému odchodu z Barrandova po únoru 1948 proslavil ve světě svými prostorovými leporely pro děti. Výstava od 5. 10. do 9.11.2021. Těšíme se na vás. Otevírací doba je od pondělí do pátku od 16 do 20 hodin, a v sobotu a v neděli od 10 do 19 hodin.

Filmový architekt Rudolf Lukeš (1923-1976) vystudoval architekturu na ČVUT a posléze AVU v ateliéru profesora Jaroslava Fragnera. Pro své postoje byl po únoru 1948 vyakčněn z Filmových studií Barrandov, kam nastoupil hned po studiích.

Osud filmového architekta a výtvarníka, jehož dětská leporela procestovala celý svět, byl velice pohnutý. Krom toho, že nemohl dělat to, co miloval nejvíc, tedy architekturu, tak v 46 letech dostal první mozkovou mrtvici. Po sedmi letech pak druhou, kterou již nepřežil.

Pro výstavu, která je věnovaná Lukešově filmové tvorbě, jsme uspořádali výběr jeho realizovaných i nerealizovaných filmových návrhů. V letech 1946 až 1948 pracoval samostatně jako filmový architekt například na filmech Hrdinové mlčí, Housle a sen, Žiji mezi námi, Ves v pohraničí nebo Křížová trojka. S režisérem Jiřím Krejčíkem pracoval i na psychologickém dramatu Svědomí.

„Krejčík byl jeho návrhy k filmu nadšený. Později vzpomínal, že byly pečlivě vypracované a přesně vystihly pochmurnou atmosféru celého psychologického dramatu. Rudolf zkrátka začínal být žádaný, třebaže mu bylo teprve čtyřiadvacet,“ popisuje v knize Píšu, dokud si pamatuji jeho manželka Taťána Lukešová.

Nadaný filmový architekt ale uplatnil svůj talent i v zahraničí, když v Polsku stavěl dřevěné varšavské uličky pro film Hraniční ulička. Právě tam se setkal s tehdy mladým režisérem Andrzejem Wajdou. Slibnou kariéru Rudolfa Lukeše ale zastavil únor 1948 – přihlášku do komunistické strany hned v únorových dnech roztrhal, a pak do barrandovských ateliérů nesměl ani vstoupit.

Taťjana Lukešová ve své knize vzpomíná, jak ho ještě v roce 1954 Jiří Krejčík propašoval jako výtvarníka k natáčení filmu Frona s Hanou Hegerovou v hlavní roli. Právě ta ho tehdy doprovázela solidárně zadem kolem plotu – Rudolf Lukeš nesměl docházet do ateliéru hlavním vchodem.

Po nuceném odchodu z Barrandova se živil jako písmomalíř. V 60. letech anonymně vyhrál soutěž nakladatelství Artia na dětské knihy, a tak začala jeho ve světě nesmírně úspěšná etapa. Jeho prostorová leporela se prodávala – kromě Československa – po celém světě. Až od roku 2016 vydává Albatros postupně všechna Lukešova leporela, včetně reedice v zahraničí – Anglie, Francie, Španělsko, Itálie, Skandinávie, Asie…

Výstava v Galerii Lucerna má kromě talentovaného filmového architekta připomenout i to, jak komunistický režim dokázal zničit úspěšnou kariéru člověka, který miloval svou profesi. 

 

Štěpánská 61|116 02 Praha 1|www.lucerna.cz|lucerna@lucerna.cz|tel.: +420 224 224 537